WS #4 Pravidla dvou brček a jedné tašky

, , 2 comments

Den se sešel se dnem a najednou je tu konec týdne a začátek nového a s ním i týdenní weekly stuff. Tak nějak začínám zjišťovat, že mě to vážně baví psát, zvlášť, když je o čem. Hejt z minulého týdne pominul (ačkoliv problém je stále aktuální a zřejmě v téhle společnosti ještě nějakou dobu bude) a pondělí jsem začala dobrým jídlem a plesově. 

Bun bo nam bo
Čím dál víc se začínám utvrzovat ve skutečnosti, že není nic na světě, co by dobré jídlo nespravilo. Nevím, kolika z Vás se poštěstilo dát si poctivé vietnamské jídlo, ale pokud jste neměli, doporučuji rychle napravit! Poslední dva roky nastal doslova boom vietnamských restaurací v Praze, a tak si můžete lehkou pochoutku dát téměř na každém rohu. 


Před téměř dvěma měsíci jsem objednala šaty na kamarádův maturitní ples, který měl 14. ledna. Šaty dorazily minulý týden...Asi největší nevýhoda ebay-e, jeden nikdy neví, kdy ty věci dorazí. Většinou mi věci dorazí do dvou týdnů, tří, když je to hodně. A pak tyhle šaty no :-D. Každopádně se vyplatilo na ně počkat. :-)) 


Začala jsem číst Cinder. Respektive jsem si udělala re-reading. Podařilo se mi ji na internetu ulovit - zbrusu novou - za 100 Kč a nakonec mi to nedalo, musela jsem ji otevřít. Knihu už mám dočtenou, jsem z ní nadšená jako prvně. Proč sem dávám fotku však není jen kvůli knize, ale proto, že jsem se dočetla o rituálech, které mají různí lidé a rozhodla se je zkusit. Prvním z nich je ráno u snídaně 30 minut číst a nesahat na telefon, ani otevírat počítač. Neztratíte tak ze dne vůbec nic a zároveň budete vědět, že každé ráno máte těch 30 minut, během kterých je možné přečíst spoustu stran knihy :-)).


Po konci zkouškového jsem okamžitě nastoupila do pracovního procesu (proč jsem si u všech všudy sama navolila, že budu pracovat tolik dní v kuse?!) a znechucená z lidí jsem potřebovala svou frustraci vybít. Kde se vzal, tu se vzal dokonalý hrnek z e-shopu Knižní vesmír. S poštovným mě vyšel skoro na 300 Kč, ale když si vezmu, že takovýhle nikdy nikde neseženu, navíc má 500 ml (nebo to na stránkách alespoň tvrdí), takže se do něj i něco málo vejde a ještě k tomu podpořím holky z Knižního vesmíru...Nemohla jsem ho tam nechat (když nad tím tak přemýšlím, je to poslední dobou  zatraceně často používaná výmluva. Ach jo, Týno, přestaň nakupovat.).

Po tolika dnech, kdy se nic nedělo, ale musel přijít zlom. Něco mě přeci život musel naučit tento týden. Jinak jsem ho žila zbytečně, nebo ne?

Kdo mě zná, ví, že jsem tak trochu kvítko a svůj volný čas netrávím jen u knih. Po noční směně jsem se s kolegy / kamarády rozhodla jít posedět, popít, popít...Nejíst celý den. Povídat si celou noc v baru nad sklenicí drinku, KTERÝ V SOBĚ PŘECI NEMĚL SKORO NIC. Kdyby bylo léto, řekla bych, že jsem došla za svítání. Uprostřed zimy ale pojem "světlo" nabírá zajímavých rozměrů o velikosti asi 60 minut na den. Větší příděl si lidé České republiky nezaslouží. Abych se ale vrátila k tématu. Kamarádi, které mám na facebooku už má moudra četli, nicméně si myslím, že stojí za to se o ně podělit, třeba se vám budou jednou hodit. 

Neděle mě naučila tři věci:

  1. Když opilí blejete do nejbližší igelitové tašky, ujistěte se, že v ní nejsou díry. 
  2. Když to nezjistíte včas (!!), aspoň neblejte s děravou taškou v posteli (a buďte alespoň tak chytří a uhněte s ní na podlahu). 
  3. Když Vás nechutně bohatý obtloustlý pán v práci požádá o dvě brčka a odůvodní to tím, že "one is for Margarita, one is for cocaine", prostě to znamená, že jedno má na Margaritu a druhý na kokain. Smiřte se s tím :-D. Lepší už to v tomhle světě nebude.


2 komentáře: