Novodobá Popelka Marissy Meyerové

, , No Comments
"Ne ne, Popelko, ani šaty na to nemáš a tancovat taky neumíč. Tam by se ti leda vysmáli!"
Když se řekne Popelka, všichni si představíme krásnou, avšak od popela zašpiněnou dívku, která žije s macechou a nevlastními sestrami. Jednoho večera se dostane na královský bál, kde okouzlí prince, ztratí střevíček, a na konci se stane jeho nevěstou. To však není případ šestnáctileté Cinder, novodobé popelky žijící po 4.světové válce. Cinder je totiž kyborg, mechanička a prakticky otrok své macechy. Prakticky vzato je to Popelčina velice špatná alternativa příběhu o jejím životě. Tak špatná, že si ho ani ona sama nedokáže představit v těch nejdivočejších snech.

Cinder je šestnáctiletá dívka žijící v novém Pekingu, pracující jako mechanička. Bohužel je považována za vyvrhela společnosti a pro macechu je přítěží, navzdory tomu, že jako jediná pracuje a živí rodinu. Být kyborg ale má i své výhody - mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci, díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou ve městě. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida, který má víc než jen citovou hodnotu. Všechny plány na opravy jdou stranou ve chvíli, kdy se jedna ze sester nakazí nemocí, která sužuje Zemi. Její matka však přičítá dceřinu nemoc Cinder a jako její zástupce ji prodá na výzkum. Tam se však Cinder dozví věci, které ji obrátí život naruby.

Když jsem před pár lety poprvé otevírala Cinder, moc jsem nevěděla, co od toho očekávat. Když jsem si přečetla první kapitolu, věděla jsem, že tenhle příběh bude grandiózní. A taky že ten večer nebudu spát. Cinder vskutku grandiózní byla. A ten večer jsem opravdu nespala.

Číst Cinder byla jedna velká jízda, při které jsem nedokázala zabrzdit. V jednu chvíli jsem se smála a ve druhé ani nedutala. Se Cinder na tržišti jsem sledovala osud jednoho zatoulaného nalezence a bylo mi z toho smutno. Během prvních kapitol se pro mě Cinder stala jednou z nejoblíbenějších hrdinek. Silná, nezávislá a statečná - taková je Cinder, i přes krutý život bez lásky a nároku na vlastní štěstí. To je něco, co opravdu obdivuji - silné lidi, kteří i přes nepřízeň osudu zvládnou každý den ráno vstát, usmát se a neztrácet víru.
Nejednou jsem se musela při re-readingu zastavit a zamyslet se. Ne nad složitostí příběhu, ale naopak nad tím, jak jednoduše se autorce podařilo evokovat ve čtenářích tolik pocitů v několika řádcích. Jestli jsem se s někým během příběhu ztotožnila, pak to byla Cinder.

Ačkoliv byl děj poměrně lehce předvídatelný, nenudila jsem se. Barvitý popis města, paláce, lidí a osud hlavní hrdinky mě natolik zabavil, že jsem ani neměla čas "remcat". Cinder tak ani podruhé nezklamala. Měsíční kroniky mají nepochybně velký potenciál, nedočkavě vyhlížím závěrečný díl tetralogie a jsem přesvědčená, že k téhle knize se budu vždycky velice ráda vracet.



Cinder - Marissa Meyerová 


Série: Měsíční kroniky #1
Počet stran: 400
Rok vydání: 2012
Překlad: Jana Zejmanová
Nakladatelství: EGMONT
Hodnocení: 4/5

0 komentářů:

Okomentovat